Další pamětníci

Slavonice

Josef Cejpek

Josef Cejpek se narodil 14. dubna 1944 v obci Boňov u Jaroměřic nad Rokytnou. Jeho rodiče šli jako mnozí další po 2. světové válce osídlovat pohraničí. V Leštnici (německy Lexnitz) u Slavonic zabrali opuštěné hospodářství. Pamětník měl v době příchodu jeho rodiny do Leštnice pouhý rok, proto vesnici bral téměř jako svůj rodný domov. Po nástupu komunistického režimu v Československu došlo ke zpřísnění ostrahy ...

Eliška Hronová

Eliška Hronová, rozená Kvapilová, se narodila v roce 1926 ve Slavonicích do smíšené česko-německé rodiny, v níž vyrůstalo celkem deset dětí. Maminka byla Češka, otec Němec, v rodině se mluvilo oběma jazyky. V roce 1938 se dospělé starší sestry usazené v Čechách přihlásily k české národnosti, Eliška a její mladší sourozenci k německé. Po záboru Sudet a připojení k Německé říši zůstala rodina ve Slavonicích ...

František Dušek

František Dušek se narodil v roce 1955 v malé pohraniční vesnici Maříž (něm. Maires) u Slavonic v rodině příslušníka Pohraniční stráže, který zde v té době sloužil na státní hranici. Přestože se jeho rodina často stěhovala a on sám později studoval a pracoval na různých místech světa, do Maříže se často vracel - částečně řízením osudu, částečně vlastním přičiněním ...

Libuše Kučerová

Libuše Kučerová, rozená Kuslová, se narodila roku 1930 v Sokolí u Třebíče. Když jí byly dva roky, její rodina se přestěhovala do Mutné, kde její rodiče koupili statek. Rodina hospodařila asi na sedmdesáti hektarech. Od druhé třídy chodila do německé školy ve Slavonicích, kde zažila mobilizaci v roce 1938. Po převzetí moci komunisty otce prohlásili za kulaka a zavřeli ho na sedm let ...

Jaroslav Abbé Libánský

Jaroslav Libánský se narodil 15. května 1952 v Praze. Absolvoval lesnické učiliště v Modravě a lesnickou školu v Písku. V roce 1972 začal studovat na evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, studium však nedokončil. Z politických důvodů se mohl živit jen manuálně, pracoval mimo jiné jako topič v České pojišťovně ve Spálené ulici nebo jako hlídač v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze ...

Chava Inbar

Chava Inbar se narodila roku 1949 v Haifě československým emigrantům. Její matka pocházela ze Slavonic, kde její rodina provozovala textilní továrnu. Matka za války prošla terezínským ghettem a Osvětimí, holocaust nepřežil její první manžel. Otec pocházel z Mukačeva, za války se skrýval a později vstoupil do Svobodovy armády. Jako sionista inicioval vystěhování do Izraele, kam manželé odešli v roce 1949 ...

Helena Šprinclová, roz. Hůrková

Helena Šprinclová, rozená Hůrková, se narodila v roce 1924 ve Vídni, kde žila až do závěru druhé světové války. Pochází z rodiny, která měla české předky. Vyučila se prodavačkou, ale v době druhé světové války měla nastoupit do továrny v rámci pracovního nasazení. Tomu se nakonec vyhnula díky možnosti pracovat jako průvodčí tramvaje. Ve voze elektrické dráhy se také seznámila se svým budoucím manželem ...

Jiří Pavlíček

Jiří Pavlíček se narodil v listopadu 1945 v Mělníku, brzy nato se rodina přestěhovala do bytu v Liberci, uvolněného po odsunutých sudetských Němcích. V patnácti letech se stal závislý na alkoholu a bojoval s ním dalších pětadvacet let. Kvůli své závislosti se dvakrát rozvedl a dvakrát se dostal do vězení. Při práci v elektrárně v Horních Počaplech poznal Heřmana Chromého, s nímž ho pojí celoživotní přátelství ...

Jan Šabršula

Jan Šabršula se narodil v roce 1918 v Bojkovicích u Uherského Brodu. Jeho otec byl ředitelem obchodní akademie a náčelníkem sokolské župy. V říjnu 1937 Jan Šabršula vstoupil do armády, studoval důstojnickou školu. V roce 1938 sloužil v pohraničí u Slavonic. Na podzim 1939 začal studovat francouzštinu a němčinu na Filozofické fakultě UK v Praze, bydlel na Masarykově koleji v Dejvicích ...

Jiřina Pešková

Jiřina Pešková se narodila 27. září 1933 v Praze do česko-německé rodiny. O čtyři roky později se Peškovi kvůli rostoucím národnostním rozporům i otcově práci přestěhovali do Nové Bystřice v jihočeském pohraničí, kde tehdy žilo převážně německy hovořící obyvatelstvo. Poválečný odsun se týkal jen některých příbuzných, část smíšených rodin mohla ve městě zůstat ...

Marie Hauserová

Marie Hauserová, rozená Lišková, se narodila 25. dubna 1924 v Košicích. Vyrůstala v pěstounské rodině, ke které přilnula, v Martinicích u Votic. Rodiče se o ni nezajímali, až později viděla svou matku a zřejmě i svého otce, ale neodešla s nimi. Od svých patnácti let pracovala u místního sedláka, v devatenácti letech se vdala, přesto byla za války odeslána na nucené práce v Lipsku ...

František Dušek

... vesnici maříž (něm. maires) u slavonic v rodině příslušníka ... po absolvování základní školy ve slavonicích se františek vyučil ...

Eugenie Točíková roz. Hybášková

Eugenie Točíková se narodila v roce 1929 v Dolních Němčicích u Dačic. Za války byla rok totálně nasazena na práci v továrně. Na konci války, když přijížděla do Dačic Rudá armáda, byl její otec postřelen Němci. Přestěhovala se do Jihlavy, kde chodila na odbornou školu pro ženská povolání. Potom pokračovala ve studiu na vyšší sociálně zdravotní škole. Po maturitě v roce 1949 se měla vdát za Vlastimila Kučeru ...

Ing. Pavel Štrobl

Pavel Štrobl se narodil 15. července 1963 v Dačicích. Vyrůstal bez otce, matka pocházela z česko-německé rodiny. Dědeček padl během druhé světové války v uniformě wehrmachtu. Praděda byl po válce vyhnán do Německa. Pamětník prožil dětství v obci Lubnicet, nedaleko přísně střežené rakouské hranice. Po maturitě na střední dřevařské škole v Bystřici pod Hostýnem vystudoval Vysokou školu dřevařskou ve Zvolenu na Slovensku ...

Ing. Oldřich Cech

Oldřich Cech se narodil 11. 4. 1922 v Dačicích. Zde také absolvoval základní školu, vyučil se strojním zámečníkem v továrně na hospodářské stroje a poté odešel do Brna studovat vyšší průmyslovou školu. V roce 1942 založili s Janem Koudelkou odbojovou skupinu, shromáždili kolem sebe skupinu studentů a posléze se připojili k organizaci Svaz československé mládeže. Odbojová činnost se týkala jednak pomoci příbuzným odbojářů ...

Helena - Richardis Nováková

Helena Nováková se narodila 3. prosince 1928 v Rozseči u Nové Říše. Její otec byl učitel. Rodina se brzy přestěhovala a Helena nastoupila do školy v Malém Pěčíně u Dačic. Následně absolvovala reálné gymnázium Otakara Březiny v Telči. Za války bylo gymnázium v Telči uzavřeno, proto odešla studovat do Třebíče. Navštěvovala spolek Orel. Vzpomíná na mnichovské události, česko-německé vztahy na Vysočině ...

podporučík Gabriel Kocmal

Gabriel Kocmal se narodil 29. 5. 1921 v Dolních Orešanech u Trnavy v zemědělské rodině. Navštěvoval místní osmiletou školu a následně studoval dva roky na hospodářské škole. V 21 letech nastoupil povinnou vojenskou službu v Tisově armádě. Prodělal výcvik na kulometčíka a vojenskou akademii v Pezinku. Byl začleněn do 2. slovenské divize a nasazen na Krymu po boku německého wehrmachtu ...

Oto Batelka

Oto Batelka sa narodil v roku 1920 v Horním Meziříčku v okrese Dačice. Otec pôsobil v rakúsko-uhorskej armáde, prechodil všetky frontové udalosti z prvej svetovej vojny a nakoniec pracoval ako štábny rotmajster na Bratislavskom hrade. Predčasne odišiel do penzie. Mama bola doma a starala sa o tri deti. Oto už počas mladosti veľmi intenzívne prežíval rôzne politické a mocenské zmeny v krajine ...

Helena Šprinclová, roz. Hůrková

Helena Šprinclová, rozená Hůrková, se narodila v roce 1924 ve Vídni, kde žila až do závěru druhé světové války. Pochází z rodiny, která měla české předky. Vyučila se prodavačkou, ale v době druhé světové války měla nastoupit do továrny v rámci pracovního nasazení. Tomu se nakonec vyhnula díky možnosti pracovat jako průvodčí tramvaje. Ve voze elektrické dráhy se také seznámila se svým budoucím manželem ...


Marie Hoffbauerová

Do Hobzí se Marie vrátila v červnu 1945 a zažila ještě druhou vlnu divokého odsunu, během kterého byla do lesů za hranici vyhnána i její sestřenice ...

Jan Maixner

Jednou ráno jsme vstali a velitel řekl, že Hitler umřel. Tak jsme mu ještě střelili salvu a všechno jsme naložili do náklaďáků a jeli jsme ...

Eduard Stejskal

Již 6. června 1945 musela rodina Stejskalových Slavonice opustit. Franziska nemohla dokončit druhou třídu, protože už od poloviny dubna ...

Wolfgang Znaimer

Partyzáni mezitím vzali důležité německé osoby jako rukojmí a postavili je před radnici. Stál tam v řadě starosta, ředitel školy, ředitel banky a další tři lidé ...

Další pamětníci

Příběh Slavonicka na mapě

zvětšit mapu

Křižovatky konce války - rok 1945 na Slavonicku

Spolkový dům Slavonice Zukunftsraum Thayaland Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Post Bellum, z. ú.